#
#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Obsah

Ve třídách žáků: I. tř. 65, II. tř. 59, III. tř. 54, IV. A 47, IV. B 50, V. A 46 a V. B 55. Celkem zapsáno 376 žáků s průměrem na třídu 54 žáků. Učitelský sbor: Emanuel Kadlec, řídící učitel a učitelé: Emilie Zedníková, Ludmila Brychtová, Libuše Holubová, Bohuslav Hofman, Augusta Rottová, Václav Česák a Helena Panznerová. Náboženství vyučoval P. p. František Materna, vejprnický kaplan a stále známý přírodovědec. Ženské ruční práce učila slečna Dorota Götzová a nepovinnou němčinu učili řídící učitel Kadlec a učitel Hofman.

MUDr. Kadlec provedl výroční hlavní očkování.

Ve sbírce na České srdce vybráno a odesláno 784,50 korun. Nezapomnělo se ani na příspěvek České komisi pro mládež, které na pomoc sirotkům a zanedbaným dětem posláno 70,16 korun.

8. listopadu uspořádána nezapomenutelná oslava zřízení našeho státu – Československé republiky. Velký den samostatnosti konán ve vkusně vyzdobené školní třídě za účasti žactva, učitelského sboru, obecního zastupitelstva, místní školní rady a rodičů. Po nadšeně předneseném projevu paní učitelky Brychtové a zapění písně* české „Kde domov můj“, promluvil řídící učitel Kadlec, který připomněl smutné období našich dějin od r. 1526 přes Bílou horu až k dnešnímu dni. Předneseno několik vlasteneckých básní a zpěvů a po nich provolána sláva našemu prvnímu prezidentovi Tomáši Garrigueovi Masarykovi (jméno Garrigue převzal od jména své manželky).

7. prosince konala se okresní porada učitelů v Plzni, na které učitelé složili tento slib: „Slibuji, že budu své učitelské a vychovatelské povinnosti plniti podle svého nejlepšího svědomí ku prospěchu národa a vlasti, budu zachovávati platné zákony a předpisy a budu ze všech sil pracovati na svém místě k povznesení Československé republiky.“

Školní docházku ovlivnila epidemie chřipky, takže mnohdy chyběla polovina žáků i učitelského sboru, až muselo býti vyučování zastaveno na dobu jednoho týdne. Docházku školní ovlivnil i velký nedostatek potravin. Starší žáci chodili na polní pych (polní krádeže) a dívky sbíraly lesní a zahradní plody na zavařování.

Nebylo vápno, barvy, sklo a ani dostatek pracovních sil, a tak škola opět nebyla opravována.

__________

*) Po vzniku Československa v r. 1918 vyvstala i otázka hymny. O tom, která skladba bude hymnou, se dlouho diskutovalo. Mimo jiné byl vyzván Leoš Janáček, aby se ji pokusil složit (odmítl to a Škroupovu píseň parodoval). Hymnou se píseň „Kde domov můj“ stala v roce 1920, kdy usnesení vlády č. 19300 konstatovalo, že v této věci „od ustanovení zákona se upouští“, a závazné hudební znění hymny bylo stanoveno až roku 1927. (Zdroj: www.vlada.cz – oficiální stránky vlády ČR)