#
#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Obsah

V prvých dnech měsíce ledna napadlo mnoho sněhu, takže nájemce honitby František Melichar, rolník tlučenský č. p. 48 a nájemce panského dvora Ferdinand Šmucler zasypávali potravu zvěři v lese do postavených budek z klestí. Dávali: obilí, sušený jetel a seno. Ovocné stromy ovázány byly dole na kmeni smrkovými větvemi proti okusu zvěří.

12. ledna přes den přišla náhle velká obleva, v noci uhodil silný mráz a venku se po silném ledu nedalo chodit. Obecní úřad musel nechat přivézt popel z nýřanské haldy a dát poházet chodníky, cesty a silnice.

V měsíci lednu se hlásilo na obecním úřadě 157 nezaměstnaných se 113 dětmi. Finanční odborářskou podporu podle „gentského systému“ pobíralo 52 nezaměstnaných, ostatní odkázáni jen na státní stravovací akce. Bída v rodinách nezaměstnaných se stala velmi zlou. Denní potrava mnoha rodin sestávala se jen z černé kávy ze žita a k ní brambory. Nezaměstnaným mužům rozdáno z darů a obecních peněz 4600 Kč a 94 q brambor.

20. ledna konala se dražba v obecním lese „Škrábkojc špic“. Dražilo se 116 kmenů a do obecní pokladny za ně zaplaceno 2933 Kč.

Nezaměstnaných stále přibývalo. 10. února jich bylo na obecním úřadu hlášeno již 186 se 124 dětmi. 100 jich pobíralo podporu podle „gentského systému“, která činila 30–80 Kč týdně. Ostatní podporováni ze státní stravovací akce poukázkami na potraviny v ceně 10 Kč týdně pro svobodné a 20 Kč pro ženaté. Poukázkám se říkalo „bíděnky“, děti dostávaly „mléčenky“ na 3,5 litru týdně. Poukázky nedocházely pravidelně, takže docházelo k mnohým mrzutostem. Zlobili se na starostu, ačkoliv ten státním úřadům poroučet nemohl. Obec sama podnikala mnohé nouzové práce, dávala upravovat silnice a cesty, aby alespoň trochu zmírnila bídu v četných rodinách. Nedostávalo se však obci peněz, neboť daní se platilo málo, když tanečních zábav skoro nebylo a piva se také nevypilo tolik jako dřív. Podle „gentského systému“ se podpora vyplácela jen určitou dobu a tak někteří nezaměstnaní nastoupili do práce k továrníku Blažkovi do „Feximky“ v Nýřanech a pracovali zcela zadarmo. Dostali zakrátko razítko o propuštění, takže si mohli znovu požádat o příspěvek podle „gentské smlouvy“.

Místní školní komise, učitelský sbor a školník Jan Ebrle každý den připravovali pro děti nezaměstnaných ke svačině o 10. hodině hrnek teplého mléka a rohlík. Děti nedočkavě očekávaly tuto přestávku, neb to bylo první jídlo toho dne.

Krejčovská živnost†
Krejčovská živnost

 

Místní osvětová komise uspořádala důstojnou slavnost k narozeninám milovaného pana presidenta. Na slavnosti účinkovaly školní děti s velkým úspěchem. Domy ozdobeny prapory a okna obrazy TGM.

V březnu proběhla v obci sbírka pro Československý červený kříž. Vybralo a odesláno 372 Kč.

5. dubna konala se komise u Velkého rybníka ohledně jeho znečistění, aby se zjistila příčina. Dno znečištěno pískem z polí při deštích, hlínou při bouřkách a také uhelným prachem (mourem) z nýřanského dolu, který vypouštěl vodu z uhelného prádla rovnou do potoka. Komisionelně odebrány vzorky vody a bahna a odvezeny do státního ústavu geologického k prozkoumání.

V neděli 24. dubna konala se farní pouť ve Vejprnicích. Obliba této pouti rok od roku stoupala a návštěvníků přibývalo.

Den 1. máj, svátek práce, slaven jako vždy. Hudba Jaroslava Tomáška od šesti hodin vyhrávala „budíček“. O půl deváté odebrali se socialističtí dělníci a horníci dvěma průvody s prapory, národní socialisté a sociální demokraté, s hudbami kapelníků Tomáška a Staška do Nýřan na „tábor lidu“.

Od 1. května vystřídal obecního strážníka Jana Lišku legionář Kuchynka, který měl podle zákona o legionářích přednost.

12. května dlela v obci komise okresního školního výboru za účasti vládního rady Velíka, okresního hejtmana Uhlíka, stavebního znalce Ing. Krause a zástupců obce. Komise si prohlédla místa navržená pro stavbu nové školy. 1. místo ve „Třech rybníčkách“, 2. místo nad „Starou hospodou“ a 3. místo u lesa „Torovky“. Nejvhodnější místo shledáno ve „Třech rybníčkách“, jenže pole patřilo dr. Lobkowiczovi, proto schváleno místo nad „Starou hospodou“, protože pole patřilo obci.

Kovopracovníci z Tlučné
Kovopracovníci z Tlučné
Kovopracovníci z Tlučné

 

25. května v neděli konalo se svěcení kříže na místním hřbitově. Svěcení provedl vejprnický farář páter. p. Josef Štefek za účasti mnoha katolíků. Betonový kříž vyrobila firma Popp v Rokycanech a zaplatila ho sbírka mezi katolickými občany.

29. května strhla se nad krajinou bouřka s lijákem, provázená silným větrem. Ten rozlámal mnoho stromů v alejích a v zahradách. Ve školní zahradě rozlomil starou slívu a ulámal na některých stromech větve.

Jelikož množily se nebezpečné jízdy na neosvětlených kolech za večerní tmy, konala policejní komise hlídky na silnici a přistižení neosvětlení kolaři pokutováni 5 Kč. Pokuty plynuly do pokladny místních chudých.

12. června se usneslo obecní zastupitelstvo, na návrh učitele Hrubého, protestovati proti psaní spisovatele Horkého, který v novinách hanobil památku M. J. Husa.

30. června obec ofertně (obchodní nabídka) pronajala svoje aleje Karlu Hnátovi, horníku z Tlučné, za obnos 5000 Kč.

3. července uspořádán výlet stranou sociálně demokratickou do Němčího dolu. Na místě čekaly zábavné atrakce hlavně pro děti: kolo štěstí, rybolov, pošta, policie, střílení o ceny apod. Dospělí dávali přednost občerstvení u kiosku.

6. července konala se slavnost, připravená osvětovou komisí, na památku M. J. Husa u jeho pomníku. Přednášku a program školních dětí vyposlechlo četné občanstvo.

V letní době ubylo nezaměstnaných, ale přesto jich na obecním úřadě zůstalo zapsáno ještě 95 dospělých a jejich 75 dětí.

Obecní zastupitelstvo se usneslo prodati občanům stavební parcely na vrchu „Čampuli“ (dříve jen vpravo, nyní i vlevo od silnice do Líní na vrcholu), za cenu 15 Kč za čtverečný sáh (1,92 m x 1,92 m). Pozemky tyto získala obec při pozemkové reformě v r. 1925. Dále rozprodávala i stavební pozemky, které získala koupí od hospodářů Martina Würfla a Josefa Krause. Jednalo se o parcely č. 455, 456 a 457. Tyto parcely koupila obec za peníze Škodových závodů, které obci zaplatily za parcelu č. 1058, která rozšířila prostor pro výstavbu dolu.

11. července počaly žně. Prvé letošní žito posekal rolník Matěj Melichar z č. p. 3.

V srpnu běžely žně v plném proudu. Za pěkného počasí rolníci sváželi obilí a hned je vymlátili, takže do stodol ukládali už jen slámu. Větší sedláci měli již svoji čisticí mlátičku poháněnou elektromotorem a domkáři koupili si takovou mlátičku společnou.

17. září sokolové zapálili hranici na vrchu „Kamenice“ (vlevo od silnice do Líní na vrcholu, pomalu se pojmenovávala obě místa Čampule) na památku 100 let od narození jejich zakladatele dr. Miroslava Tyrše. Oslav se zúčastnily všechny spolky v obci. Slavnostní projev přednesl učitel Štěpán Melichar.

  1. října se do Plzně odstěhoval dlouholetý hostinský František Jung.

Dokončovaly se stavební práce, nové se na zimu nepřipravovaly, takže přibylo nezaměstnaných. Jednalo se o nových 69 živitelů rodin, kteří se starali o 222 rodinných příslušníků.

29. listopadu konalo se povolovací řízení pro svádění vod ze šachty. Čistá voda odvedena do Vejprnického potoka.

Od prosince se vybíralao při každé vstupence na zábavu 20 haléřů ve prospěch nezaměstnaných.                                   

Obecní sbírka ve prospěch nezaměstnaných vynesla 986 Kč, 22 q brambor a starší šatstvo.