Navigace

Obsah

KRONIKA OBCE TLUČNÁ


Obec Tlučná leží 8 km západně od Plzně na železniční trati Plzeň-Domažlice. Východní délka dle poledníku Faerského je 30°55‘, severní šířka 49°44‘. Nejnižším bodem je hladina Vejprnického potoka 343 m n. m., nejvyšší bod leží na severní straně obce na rozhraní katastrů obce Tlučná a Kozolupy, v místě zvaném Kačí louže. U trigonometrického bodu je výška 408 m n. m. Výškový rozdíl je tedy 65 metrů. Katastr obce měří 681,76 ha.

HISTORIE NAŠÍ ČÁSTI PLZEŇSKÉ OBLASTI

    
Na území Čech žily v 8. a 9. století četné rodové kmeny (Charváti, Zličané, Přemyslovci, Doudlebové, Lučané a další). Ty se snažily bitvami, válkami (trvající bitvy) a jinými násilnostmi rozšířit svá kmenová území. Posledními dvěma rody zůstali Přemyslovci a Slavníkovci.

Přemyslovec Boleslav II. přepadl 28. září r. 995 slavníkovské centrum na hradišti v Libici nad Cidlinou. Přemyslovci nemilosrdně povraždili všechny přítomné Slavníkovce. Zachránili se jen dva význační příslušníci rodu, kteří cestovali s malým vojenským oddílem mimo Slavníkovské území, samotný vládce Slavník a biskup Vojtěch, později svatořečený. Čechy se dostaly do držení rodu Přemyslovců na dobu delší než 400 let. Po celou dlouhou dobu vlády považovali Přemyslovci stávající území za svůj rodový majetek a také o něj pilně pečovali a rozšiřovali ho.

Boleslav II. ovládal nejen Čechy, ale získal i Moravu, část Slovenska, Slezsko, Krakovsko a Halič.

Tak ohromnou říši nemohli vládci spravovat sami.

Správu Moravy rozdělili na územní úděly, které svěřovali do péče svým nejbližším příbuzným – bratrům, synům, strýcům apod.

Správu Čech přidělovali po částech osobám za zásluhy. Nejčastěji to byly dary dobrým rádcům či úspěšným vojenským velitelům. Z obdarovaných se časem vytvořila šlechta, která z propůjčeného majetku získávala ohromné bohatství. Tím rostla její moc a snižovala se závislost na panovníkovi.

Takhle se na Plzeňsku vypracoval význačný rod Drslaviců. Zakladatele rodu Drslava (1116–1167) jmenoval panovník purkrabím na hradě Plzni. V erbu měli modré polotrojříčí (a). Jedna z větví rodu měla jeden čas v držení i ves Tlucnou. Jinou větví byli Černínové z Chudenic, kteří své panství drželi nepřetržitě od r. 1291 do r. 1945, což byl v držbě feudální v Čechách ojedinělý jev.

Erb Aa)                    Erb Bb)

Sever a severozápad Plzeňska ovládl šlechtický rod Hroznatů. V erbu měli troje černé paroží na žlutém poli (b). Jejich předek Sezema padl r. 1179 v boji u Loděnic ve vojsku přemyslovského knížete Bedřicha. Syn Sezemův se jmenoval Hroznata, který dal jméno celému rodu.

V roce 1115 vznikl benediktinský klášter v Kladrubech, v krajině řídce osídlené slovanským obyvatelstvem. Jeho zakladatel kníže Vladislav I. jej současně vybavil hojným majetkem, mnohými městečky a vesničkami (mezi nimi i naší malou obcí).

Roku 1200 založil západočeský velmož Hroznata na svém území v Chotěšově klášter pro ženy premonstrátorky. Novému klášteru věnoval 22 okolních vsí, mezi nim i Tlucnou.

                    

Kladruby Chotesov
Klášter Kladruby Klášter Chotěšov

 

Kláštery se staly důležitými pro rozvoj velkého regionu. Mniši nezůstávali po celý život v jednom klášteře, ale pobývali i v jiných klášterech svého církevního řádu. Přenášeli tak získané vědomosti i zkušenosti. Šířili rozvoj stavební, vědecký, technický i nové poznatky v zemědělství. Mniši pracovali pilně od rozbřesku až do soumraku bez nároku na odměnu. Část času věnovali modlitbám a daleko větší část práci manuální. Pracovali v dílnách, zahradách i v sadech. Žili asketicky, pomáhali potřebným. Zaopatřovali duševně nemocné, sirotky, invalidy. Zakládali pro ně nemocnice, sirotčince i starobince. Psali kroniky a mnohdy jen díky nim se nám dochovaly zprávy o dobách minulých. Ručním přepisováním rozmnožovali a šířili knihy a navíc je překrásně zdobili. Kláštery a kostely se staly uměleckými galeriemi obrazů a soch, hudebními a koncertními sály i křesťanským divadlem. Vše zadarmo.

Mniši pracovali i mimo kláštery. Zakládali školy, na kterých sami učili. Vynikali jako učitelé, meteorologové, astronomové, vědci apod. Uplatnili se i ve vojenských akcích. Probošt kláštera v Chotěšově, Sulek, se vyznamenal v bojích proti vojsku bavorského vévody Kléna, který pustošil západní Čechy. Klénu v několika bojích porazil a nakonec ho zahnal zpátky do Bavor. Jedna z posledních bitev proběhla asi u naší obce. Od té doby se říká jedné naší obecní části Němčí důl.

Mnich

Mnich kronikář

Kláštery sloužily na zemských stezkách (dnes bychom řekli dálnicích) jako oázy na poušti. Cestující karavany i jednotlivci využívali pohostinnosti klášterů k odpočinku pro sebe i pro koně. Dobře se najedli, napili, vyspali, umyli, zkontrolovali stav povozů i zboží a v klidu se vydali na další cestu.

Obec Tlucná byla založena nedaleko dvou zemských stezek, Řezenské (Regensburské) známé už v 9. století a novější Norimberské, které vedly přes Kladruby až do Prahy.

Historie naší obce Tlucná (dnes Tlučná) se vyvíjela v souvislosti s děním v zemích Českých i s děním v sousední říši germánské.

TOPlist