Škola

Celkem na škole žáků 366 s průměrem ve třídě 23 žáků.

Učitelský sbor: Zdeněk Mašát (ředitel školy), Jiří Tenk (zástupce ředitele), nižší stupeň: s. Nováčková, Folková, Mašátová, Pešulová, Musilová, A. Maxa, Soukupová, Maxová a Šílová, vyšší stupeň: s. Kouřilová, Šilhánová, Bittenglová, Šedivcová, Z. Maxa, Jirková, Cihlář, Pittr a Flachsová. Během roku za učitelky na mateřské dovolené přišly s. Šaurová, Raušová a místní rodačka Smolková.

Třídní fotka, vzadu učitelé: Cihlář, Mašát, Jindra, Šilhánová, Bittenglová
a Kouřilová

Ze školy odešel s. Vladinír Jindra na místo okresního školního inspektora Plzeň-sever. Ředitelem školy se stal místní rodák Zdeněk Mašát, který na zdejší škole vykonával funkci zástupce 18 let. Zástupcem se stal s. Jiří Tenk, který k nám přešel z okresu Karlovy Vary.

Od druhého pololetí se každou druhou sobotu neučilo, což mělo dobrý vliv na regeneraci dětských sil a na práci PO.

ZO KSČ a ZV ROH (strana a odbory) dobře pracovaly a svědomitě se snažily pomoci vedení školy. Ředitele školy pravidelně zvaly na výborové schůze obě složky v obci a všechny školské úkoly se řešily vždy v rámci všech zúčastněných zástupců.

Pravidelná činnost SRPŠ za předsednictví s. Gabriela se zaměřila na dva důležité úkoly. Předně dbalo na informovanost rodičů o třídních i školských záležitostech a nezapomínalo ani na přímou materiální pomoc.

Škola přistavovala dvě třídy pro zlepšení výuky chemie a fyziky. Za pomoci MNV, SRPŠ, učitelů a starších žáků školy se podařilo dílo včas dokončit.

Ve velké budově vyměněny dveře a zřízen záchod pro učitele. Ve třídách „Na chmelnici“ a ve školní družině vyměněny staré pevné tabule za nové stahovací. O prázdninách nechala školní komise všechny prostory školy vymalovat.

Učebně-výchovný proces proběhl kvalitně. S úspěchem procházeli žáci všemi Olympiádami v matematice, fyzice, chemii a biologii.

Žáci pracovali v průběhu roku v praktikách biologie, chemie, sportovním kroužku a ve dvou oddělení německého jazyka. Výborně si vedl pěvecký kroužek s. Bittenglové, který sklízel velké úspěchy u posluchačů.

Učitelka s. Marie Jirková zajistila pro žáky VIII. a IX. tříd studentské předplatné do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Dozor vykonávali učitelé, kteří si předplatné také zaplatili. Cestovalo se hornickým autobusem.

PO pod vedením s. Pittra sklízela velké úspěchy nejen doma, ale i po celém okrese. Vnitřní náplň práce, přizpůsobená mentalitě dětí, měla pro naše žáky značnou přitažlivost.

Pionýři si dokázali za pomoci rodičů postavit svoji vlastní klubovnu.
(S nákupem chaty pomohl s. Mulač.) Nábytek, lavice a stoly z půlených
malých kmenů si vyráběli při práci v dílnách se s. Maxou a s. Pittrem.
Hotový nábytek opálili a nalakovali.

Pionýři naší školy si za spolupráce rodičů postavili na bývalém sokolišti nad tratí svoji dřevěnou klubovnu o dvou místnostech s krbem. Pionýři pomohli hajnému s. Karlu Hauerovi s výřezem náletových stromků, za což od něho dostali drobnou kulatinu z poražených náletů. Z ní si vyrobili stoly a lavice v pracovním vyučování v dílnách za vedení učitele s. Zdeňka Maxy a s. Jiřího Pittra. Stoly a lavice si opálili, kvůli zvýraznění struktury dřeva a nalakovali bezbarvým lakem. Do klubovny to byl skvělý nábytek. Za klubovnou u totemu s ohništěm a lavičkami bývalo posezení opravdu romantické, zvláště v teplém večeru u ohně s kytarou a písněmi. 4. června se klubovna slavnostně otevřela za účasti vedení obce, školy, OV ČSM (Československý svaz mládeže) a KV ČSM. Pionýři hrdě prováděli hosty a povídali jim o zajímavé činnosti v oddílech. Večer slavnostně zapálen táborový oheň s veselým programem. Smích museli slyšet až na Krimichu II na protější straně obce.

Zajímavou se také stala „Stezka odvahy“. Kdo si chtěl do „lišky“ splnit odvahu, přišel v květnový večer před školu a odtud s vedoucími odešli do Němčího dolu u hřbitova. Po setmění šli jednotlivci ke křížku u hřbitovní zdi, tam si svojí baterkou posvítili na list papíru s heslem („Jsem statečný hrdina“) a vrátili se zpět mezi kamarády. Po návratu hrdina pošeptal heslo vedoucímu a odešel hrdě do odděleného houfu kamarádů. Někteří „hrdinové“ se vrátili z půli cesty, ale mohli jít znovu. Splnili všichni.

Opět se konal Maškarní rej dětí a radovali se nejen děti, ale i dospělí.

Hřiště u klubovny sloužilo všem oddílům, takže bylo dětmi neustále zaplněné.

Za vzornou činnost PO odměněn jeden žák pobytem v Mezinárodním pionýrském táboře v Mongolsku. Pionýři se rozhodli pro Honzíka Vojtu. V září vyprávěl pionýrům o svých zážitcích a promítal jim diapozitivy. Dojmy mu musely zanechat doživotní stopu.

Vedoucí PO s. Jiří Pittr se stal členem Krajské rady pionýra.

Jen pět žáků obdrželo sníženou známku z chování a 18 žáků dostalo známku nedostatečnou na vysvědčení, ale sedmi z nich povolena opravná zkouška. Naproti tomu mělo vyznamenání 63 žáků a všech 13 žáků přihlášených na studium bylo po zkouškách přijato.