Menu
Obec Tlučná
TlučnáOficiální stránky obce
rozšířené vyhledávání

Historie obce Tlučná 1

HISTORIE OBCE TLUČNÁ (léta 1000 - 1500)

1079

Nejstarší památkou v obci jsou Boží muka (křížek) na rohu hřbitova. Na této památce je letopočet vytesán.
(Vládl kníže Vratislav II., 1061–1092, od r. 1085 první český král)

 

1115

První písemná zmínka o naší obci je zaznamenána v listině přemyslovského knížete Vladislava I., který naši ves daroval nově založenému klášteru benediktinů v Kladrubech a tím zavázal klášter k ochraně vsi. Viz příloha č. 1.
(Vládl kníže Vladislav I. 1109–1125)                                              

bula

muka

1160

Obec Tlucná patřila s určitostí rodu Drslaviců. Dřevěné domy s doškovými střechami (slaměnými), stály roztroušené podél Lučního (Vejprnického) potoka a kolem tří malých rybníčků.     
(Vládl král Vladislav I. 1140–1172)

ArchitekturaDošková chalupa                                                                                       

1186

Kníže Bedřich připomněl existenci popluží v Tlucné (půda obdělávaná vrchností ve vlastní režii, na níž robotovali poddaní). 
Ve vsi už stálo 20 chalup. Ves Tlucná opět patřila klášteru v Kladrubech. 
(Vládl kníže Bedřich I. 1178–1189)

 

1234

Ves Tlucnou stále držel klášter v Kladrubech. Statky se cílevědomou činností rozšiřovaly.
(Vládl král Václav I. 1230–1253)

 

1361

V obci odedávna žili původně svobodní rolníci, drobní zemědělci. O prvním se dovídáme ze soukromého listu, ve kterém byl jmenován jako svědek Oldřich z Tlucné. Toto jméno se dost rozšířilo.          
(Vládl císař Karel IV. 1346–1378)

 

1367

Část majetku kladrubského kláštera (disponoval už 128 vesnicemi) přešla na chotěšovský klášter, postavený v letech 1202–1210. Podle chotěšovského urbáře mu patřilo v Tlucné devět a půl země. Patřilo mu krátce, protože ještě nebyly vytčeny povinnosti jednotlivých poddaných.                      
(Vládl císař Karel IV. 1346–1378)

 

1379

Vladyčí statek náležel vladykovi Rackovi z Tlucné. 
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

 

1381

Ze zápisku jednoho z výběrčích královské berně vyplývá, že ze vsi platilo daň pět vlastníků půdy. Největší díl, tři popluží a jeden lán, patřil Dětlebovi. Oldřich a Preta vlastnili po jednom popluží, Dětřich platil ze dvou čtvrtí lánu. Dětleb měl poddaného jednoho sedláka. Dětřich dva poddané chalupníky. Nejvíce pozemků patřilo ke dvoru Dětlebovu. 
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

Oblečení

Dobové oblečení

 

1382

Oldřich z Tlučné zemřel bez potomků a jeho majetek připadl jako  odúmrť králi. Panovník daroval Oldřichův majetek Rupertovi z Tlucné za služby, které mu prokázal.
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

 

1384

V čase vladyky Ruperta (Roberta) plenil západní Čechy bavorský (německý) vévoda Klén. Jedna z bitev zřejmě proběhla nedaleko obce a zůstal název té části Němčí důl. Viz příloha č. 2.
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

 

1388

Tlucnou spolu s Rupertem vlastnil Martin. Postavil mlýn na obilí.      
(Vládl  císař Václav IV. 1378¬–1419)

U pekare

U pekaře

1402

Vladyka Rupert, povýšený do stavu rytířského s erbem břevna protínajícího kosmo štít, postavil krčmu a dřevěnou tvrz (viz obr.) – zřejmě později Panský dvůr vedle nynější kapličky. Ve vsi stály čtyři zemanské statky a urozený rytíř byl z nich nejmajetnější. Ze všech  tlucenských vladyků do této doby zřejmě dosáhl největšího majetku právě on. Často se objevovala jména Oldřich, Dětřich, Dětleb či Zachař.
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

Erb          dvůr

Podle Jiřího Pittra

 

1406

Majitelem vsi byl pan Zachař z Tlucné, patřila mu i část Vejprnic (druhou část vlastnili pánové z Bubna).                   
(Vládl císař Václav IV. 1378–1419)

 

1420

Oldřich z Tlucné spolu s dalšími katolíky vypověděl ve vřavě husitských válek nepřátelství Pražanům. Jméno Oldřich si v Tlucné tak oblíbili, že jednotliví Oldřichové se museli označovat ještě přezdívkami.
(Husitské bezvládí)

 

1423

Zachař Jiří z Tlucné prodal poplužní dvůr v Tlucné s lesem u Myslinky, zvaným Kamenný, sedlákovi Havlovi Pachenovi z Kozolup, který měl platit dohodnutý roční plat. Na pečeti tlucenského vladyky se dochoval erb – břevno kosmo protínající štít. Zřejmě potomek rytíře Ruperta.

Na trhu

Na trhu

 

1437

Za husitských válek pochopitelně nefungovaly úřady a tak se až v r. 1437 dozvěděli, že v době husitské zemřeli bratři Martin a Jan a jejich polovina popluží s krčmou připadla právem odúmrti císaři Zikmundovi. Ten tlucenský majetek daroval zvláštním majestátem za prokázané služby Oldřichovi z Tlucné a jeho dědicům. Jednotlivé poplužní dvory se přeměnily na dvory poddanské, které se prodávaly, dělily nebo se k nim naopak připojovaly dvory jiné. Oldřich dal postavit velký ovčín, lidé pěstovali obilí, zelí, řepu, luštěniny a švestky.
(Císař Zikmund Lucemburský 1436–1437)

Řemeslníci

Řemeslníci

1454

Znovu se válčilo a úřadovat se opět přestalo. Právní nejistotu ukončil, až na popud zemského správce Jiřího z Poděbrad, nový mladičký král Ladislav Pohrobek, který obnovil činnost soudů. Úředníci vyhledávali staré dokumenty a našli pro Tlucnou starou odúmrť, kterou král Ladislav Pohrobek za prokázané služby daroval Zdeňkovi a Janovi z Lukavice. Šlo o dva poplužní dvory s pozemky, lesy a vším příslušenstvím. O tyto dva cenné dvory měl zájem klášter v Chotěšově.
(Vládl král Ladislav Pohrobek 1453–1457)

 

1470

Král Jiří z Poděbrad půjčil Otíkovi z Tlucné 100 kop grošů a vzal si do zástavy ves Tlucnou. Podobných vsí bylo asi deset a žádná z nich peníze nevrátila. Výběrčí dluhů Otík z Bělé těmto vsím napsal výhrůžný dopis: „Vám, rychtáři a celé obci, obesílám vás, abyste dlužené groše navrátili v Bělé neb v Túškově. Pakli nepřijdete, přinutím vás mocí dluhy odevzdati. Použiji pálení domů, jímání i šacení jakžkolivěk chtíti budu.“ Dluhy zřejmě brzy zaplatil chotěšovský klášter.
(Vládl král Jiří z Poděbrad 1458–1471)

TOPlist

Mobilní aplikace

Aplikace V OBRAZE - logo

Novinky a další aktuality z obce v aplikaci V OBRAZE

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Tlučná

Tlučná, Hlavní 25, 33026 Tlučná

Vesnice rokuNaše ocenění získané v soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje.

 

Partnerská obec Floss