Obec

U dětí se začala projevovat podvýživa a upadal zájem o vyučování. Děti musely vypomáhati v domácnosti a shánět obživu. Bylo málo brambor i kukuřičného chleba. Říše Rakousko-uherská začala mít nedostatek téměř všeho, a tak se musely zavést poukázky na potraviny, zvané chlebenky, cukřenky, tučenky (na tuky) a mýdlenky. Kuřáci kouřili bramborovou nať, ořechové i dubové listí, suché květy jetele (zvané pápiše), a hlavně „domovinu“, což byl tabák pěstovaný doma na zahrádce. Každý kuřák měl svůj způsob pajcování (míchání různých směsí), ale ani jednu z těchto „vůní“ nekuřáci nesnesli.

Hlavní potravou se staly brambory a takovéto vyorávače už někteří sedláci
používali
 

Provedena „Vlastenecká válečná sbírka kovů“. Sbírány drobné mince z barevných kovů, bronzové hmoždíře, ve kterých se tlouklo koření, zvony ze zvoniček, kaplí i kostelů. Odebrali i zvon z naší kapličky i zvon z márnice na hřbitově. Které zbraně z nich asi ulili?

Legionáři byli Češi, kteří bojovali v cizích zemích za svobodu české vlasti.
Bojovali na frontách ve Francii, v Itálii, v Rusku. Na obrázku jsou naši
legionáři na ruské frontě, kde bojovalo i několik tlučenských vojáků.

Dostatek byl snad jen znehodnocených papírových bankovek. Protože scházely drobné kovové mince, začaly se papírové bankovky v hodnotách 1 K, 2 K a 10 K trhat na polovinu a dokonce i na čtvrtinu. Byla to taková záplava papírových peněz, že v hostinci po zábavě jich měli pořadatelé vrchovatý koš na prádlo.

V tomto roce vypsali již třetí „Válečnou půjčku“, na kterou se v obci sešlo jen necelých 6000 korun. Dal jen ten, kdo opravdu musel.

Ani čtvrtá „Válečná půjčka“ naše občany nezaujala. Kdo nemusel, nic nedal.

21. listopadu o 9. hodině večerní ve svém zámku Schönbrunn zesnulo v Pánu Jeho Veličenstvo, náš nejmilostivější císař a král František Josef I. Hned druhý den ráno se tato truchlivá zpráva oznámila žactvu ve třídách. Po smutné zprávě vyučování skončilo a dítky spěchaly domů, aby v domácnostech rozšířily nejsmutnější zprávu o skonu milovaného mocnáře. Zpráva občany ohromila a hluboký žal sevřel srdce všech.

30. prosince se starodávnou nádherou a okázalostí vykonána slavnostní korunovace císaře Karla I. a též jeho choti císařovny Zity.