Obec

18. listopadu ustaveno celonárodní sdružení „České srdce“ na podporu podvyživených, bosých a polonahých dětí. Z darů místních spolků a sbírce po obci sešlo se 470,40 K. Tento obnos byl zaslán „Červenému srdci“ v Plzni, který za tento obnos zakoupil 39 párů obuvi s dřevěnou podrážkou pro naše školáky a ze svých prostředků nám poslal dalších 40 párů takových bot. Dále bylo pro tuto akci vybráno ještě 40 kg žita, 60 kg pšenice, 35 kg brambor a 162 kusů vajec.

Po obci se prováděly časté rekvizice (zabavování), protože ani armádě se nedostávalo potravin v dostatečném množství. Povinný úkol sběru jahodového a ostružinového listí vojsku na čaj se nepodařilo splnit.

Nestačily energetické zdroje, zvláště kvalitního černého uhlí se nedostávalo. Z front bylo propuštěno a odesláno do dolů mnoho horníků, aby zvýšili těžbu uhlí. Desítky jich přišly dobývat uhlí i k nám.

Ševci jen spravovali staré boty.
Na šití nových mohli jen vzpomínat.¹

O potraviny byla nouze stále větší, jezdilo se „šamonit“ (vyměňovat domácí zboží za potraviny) do dalekého okolí. Četníci měli za povinnost zakročovat na nádražích a ve vlacích proti tomuto zakázanému obchodu. Štěstí, že naši četníci ztráceli zrak, takže nic neviděli. Na tyto „šamony“ jezdilo hodně starších dětí, které ve škole často chyběly.

Všeobecný nedostatek všeho, způsobený dobou válečnou, jevil se v rodinách i ve škole. Šaty, obuv i jídlo nesmírně zdražilo, potřeby psací a kreslicí i potřeby pro ruční práce stouply v ceně a tím staly se hlavně chudším dětem přímo nedosažitelnými. Zábavy utlumeny, hostince prázdné, to znamenalo i malé daně odváděné. Obecní rozpočet a tím i rozpočet místní školní rady se velice snížil.

Legionáři bojovali za vytvoření samostatného státu, zúčastnili se bojů na
všech evropských válečných frontách. Mezi legionáři byli i občané Tlučné.