Důl

Uhelné zásoby dolu Krimich I v Nýřanech ubývaly a hledala se místa s novými zásobami. Při průzkumných pracích se našly pod tlučenskými polnostmi. Proto 21. dubna Akciová společnost Škoda Plzeň odkoupila od dr. Jaroslava Lobkowicze dolové míry pod katastrem obce č. k. 1052. Hodlala vyhloubiti nový důl na černé uhlí. 

Brzy se zahájily přípravné proměřovací práce pro potřeby umístění staveb, těžní jámy, těžní věže a místo pro odval z hlubin šachty.

Závodními (řediteli) dolu byli ing. Bartoš a ing. Freiberg.

V červnu postavili vrtací zařízení, kterým zkoumali vrchní geologické vrstvy.

Škodovy závody zpevnily cestu od školy k dolu štětováním (podklad z velkých srovnaných kamenů) a makadamem (vrchní vrstvou štěrku a písku, zhutněné parním válcem). Továrna Škoda slíbila dodat moderní elektrický těžní stroj, těžní věž a moderní úpravnu uhlí. Tím si „Škodovka“ zajistila dodávku černého uhlí pro své závody.

15. října začalo hloubení dolu firmou Thiele z Oseka u Mostu. Na stavbu přijati i naši nezaměstnaní, odborné síly přivezla si firma s sebou. Důl plánován jako vodotěsný, hluboký 500–600 metrů a vyhlouben by měl být do dvou let.

Nákladní automobily přivážely potřebné stroje a zařízení.

Těžní jáma vyzdívala se betonovými kvádříky, na které se dovážel písek z místních pískoven. Dovoz obstarával pan Alois Hrách, místní autodopravce.

26. prosince dosáhla hloubka šachty asi 50 m a objevil se veliký pramen vody. Vodu čerpalo několik čerpadel a odvádělo ji do Vejprnického potoka.