Házená

Házenkáři se opět semkli a utvořili družstvo, které hned tak nikdo neporazil. Do sousedních obcí se jezdilo na kolech, což bylo pro nedostatek náhradních dílů problematické. Horší situace nastávaly s přepravou po železnici. Často se jezdilo i „na černo“, bez jízdenky. Při kontrole se pak upláceli průvodčí. Sportovní to zrovna moc nebylo, ale na takové cesty peníze opravdu nestačily.

Takhle se lajnovalo „Za Václavojc“ hřiště na házenou i tratě na lehkou
atletiku: pokropit, pásmem vyměřit, podle provázku vyrýt lajny
krumpáčem a rýhy zalít vápennou vodou z konve bez kropítka

Výborně si vedlo družstvo žen, které patřilo mezi nejlepší družstva kraje. Hrály ve složení: Randová Vl., Váchalová A., Geigerová Bl., Kočárková Mil., Racková M., Filipová J., Svobodová Vl., Víchová V., Vyhnanovská M. a Bernhardová J.

Největší pýchou házenkářů se však stalo družstvo dorostenců. Ti bojovali o trofeje nejvyšší. Stali se mistry III. kraje DTJ a postoupili do mistrovství Čech, které vyhráli, když ve finále porazili DTJ Řevnice. Postoupili do finálových bojů o mistra Čech a Moravy. Jako mistři Čech si vedli velice úspěšně. Teprve ve finále podlehli těsně Ostravě a stali se vícemistry Čech a Moravy. Sestava: Vlasta Lepič (Mumel), Jarda Kouřil, Olda Kouřil (Brambor), Boban Koura, Stáňa Dolejš, Pepík Šilhan a Zdeněk Meiser.

Právem se stali mistry Čech, stojí: Dolejš, Klug, Meiser, Kouřil,
Filip (Šulínek), sedí: Šilhán, Lepič, Koura

Žáci měli vynikající vzory a vedli si také zdatně. Stali se mistry III. kraje DTJ.