Stadion na sídlišti „Tři rybníčky“ spěl ke svému otevření. Šatny ani tribuna nebyly ještě dokončeny, ale fotbalové hřiště se už nacházelo v hratelném stavu. Písek na hrací ploše se často válcoval, ale stále zůstával poměrně měkký.
K tomu patřila historka – jeden náš útočník běžel k míči, prudce zatočil, šlápl si na ruku a upadl. Neuvěřitelné? Za to může právě ten měkký písek. Jak chtěl prudce zatočit, tak mu noha v hlubokém písku podjela, opřel se rukou o zem a druhou nohou si ruku přišlápl. Hráči do smíchu nebylo, ale zato divákům ano.
Na první zápas na novém stadionu si pozvali RH Planá. Silné družstvo hostů nevyhrálo, zápas skončil nerozhodně 3:3. Velice pohledný zápas se stal příslibem dobré sezóny.
Doma proti Slavoji Plzeň
Venku proti Heřmanově Huti
I mistrovské zápasy se vyznačovaly stabilní dobrou úrovní hry našich fotbalistů. Svoji skupinu I. B třídy vyhráli o tři body před Slavojem Plzeň. Brankové skóre 71:30 ukazuje na pohledný útočný fotbal. Konečně se hráči i fandové dočkali postupu do I. A třídy. Rozdělení fotbalových soutěží bylo takovéto: I. liga, II. liga, divize a I. A třída. Hráli jsme tedy čtvrtou nejvyšší soutěž.
„A“ mužstvo postoupilo do I. A třídy v této sestavě: stojící trenér Červený,
Novák (Čupr), Pittr Pepík, Novák (Kojda), Mulač, Václav, Tříska, Lukeš,
v předklonu Bittengl, Kouřil Ol., v dřepu Englmeier, Mottl a Brudna V.
Tento úspěch vybojovalo mužstvo: Jarda Mottl, Franta Novák (Čupr), Véna Brudna, Jirka Krbeček, Olda Kouřil, Boža Englmaier st., Véna Tříska, Pepík Pittr, Franta Novák (Kojda), Fanda Bittengl, Pepík Mulač, Jarda Tauš (Žerýk) a Míla Lukeš (Babočka). Mužstvo hrálo nejen dobrý fotbal, ale i slušný fotbal. Za celou sezónu neměli ani jednoho napomínaného či dokonce vyloučeného hráče. Západočeský fotbalový svaz vyhlásil čtyři vzorné fotbalové oddíly a mezi nimi bylo i výše uvedené mužstvo. Vyvrátili jsme tvrzení plzeňských oddílů, že se na venkově hraje neukázněně.
Rezervujte si celé hřiště jen pro sebe!